Termín: 12.9.2015

Napsal: Raduna

Účast: Radek, Iveta, Jindra, Lada, Oliver, Tonda, Lenka, Zuanka, Štěpánka, Kolouch, Miluška, Artur, Kryštof, Kuba, Helča, Franta, Ivana, Veronika, Petr, Bára, Dongi, Lenka, Kája, Předseda, Jitka, Tomáš, Janička, Koroze.

Účast psi: Barunka, Asterix, Hiro, Rami

Fotogalerie: https://odolensriders.rajce.idnes.cz/2015_09_Den_pro_Odolku/

 

Letošní "Den pro Vodolku" byl zase o trošku lepší. Zvláštní byl i tím, že veškeré přípravy a navážení věcí proběhly bez stresových situací v naprosté pohodě a včas. Měli jsme sraz v 11:00 na hřišti a každý věděl co má dělat a co má přinést a všechno krásně klaplo. Patnáct minut před začátkem akce (12:45) jsme měli vše nachystané a pomalu jsme si začínali užívat naší, už tradičně poslední, letní akci.Stanoviště Odolen's Riders bylo opět na betonovém plácku, kde jsme postavili motorky. Za motorkami stál náš stan, který jsme na Den pro Vodolku stavěli letos poprvé a zcela splnil naše očekávání. Vedle jsme nafoukli skákací hrad pro děti, který si Jindra půjčuje od kamaráda a má vždy veliký úspěch. Celý den proběhl stejně jako každý rok. Na pódiu se předváděli různé taneční a sportovní spolky a hrála jim k tomu hrozně nahlas hudba z reproduktorů, které byly už tradičně otočené směrem na náš stan. Z druhé strany jsme měli mobilní hospodu a trampolíny a za nimi bylo ještě pár stanovišť včetně hasičů a policie. Celou akci opět komentoval Patrik, takže to bylo občas i vtipné a panovala veselá atmosféra. Letos nám taky parádně vyšlo počasí, protože po propršeném týdnu se opět udělalo jasno a celý den svítilo sluníčko.Nejlepší zážitky ovšem bývají paradoxně až když celá akce skončí. Vypne se konečně muzika a sluncem a pívem unavení lidé odcházejí pomalu domů do svých pelíšků. Technické služby odvážejí veškeré vybavení a rapidně se mění atmosféra. Sluce pomalu usedá mezi koruny stromů a davy řídnou a řídnou a řídnou.....Nakonec se úplně setmí a zůstává jen pár lidí u Domečku, kteří dopíjí svůj poslední drink a také pomalu mizí ve tmě. V tu chvíli se ale Odolen's Riders probouzí ve svém stanu jakoby ze zimního spánku a začíná se bičovat k neskutečným výkonům. Všichni členové se najednou pohybují mnohem rychleji, přiváží se vlastní reprodukce, pípa jede na maximální průtok a je slyšet praskání hliníkových zátek od peprmintového likéru. Šamani z Afriky by to zcela jistě nazvali tranzem, ale Odolen's Riders vědí, že je to jen obyčejná radost ze života v podání pár dobrých lidí. 

Radost ze života nám tentokrát vydržela až do půl páté......hihihi