Termin: 1.8.2015
Napsal: Raduna
Účast: Radek, Iveta, Kája, Kolouch, Dongi, Kuba, Helča
Trasa: Kolín, Čáslav, Chrudim, Slatiňany, Pardubice, Poděbrady, Vodolka (275 km)
V sobotu 1.8.2015 jsme vyjížděli od garáže v 10:30. Vyjeli jsme jen já a Kája, protože Kuba s Kolouchem si mysleli, že jedeme až v 11:00. Dojeli jsme tedy s Kájou na Prosek k benzínce, kde už na nás čekal Dongi. Tam jsme ještě počkali na Koloucha, který se rychle zmobilizoval a přijel jen chvilinku po nás. Na Kubu jsme už nečekali, protože když jsme mu volali, tak byl ještě na Vodolce, tak jsme si dali sraz později.Vyrazili jsme tedy po staré silnici na Kolín. Je to poměrně frekventovaná silnice, ale zároveň i hodně široká a přehledná, takže jsme si mohli dovolit držet poměrně slušné tempo. Musím kluky pochválit, že se nikdo nezalekl kličkování mezi auty a na nikoho se nemuselo čekat. V podstatě to z Prahy až do Kutné Hory bylo jedno dlouhé předjíždění. Plně jsme využívali střed vozovky a zejména ten úzký jízdní pruh pro motorkáře mezi dvěmi plnými čarami....hihihi. U Kutné Hory nás překvapila uzávěrka hlavní silnice na Čáslav a objíždka nás zavedla do centra města. Zde jsme si všichni opět uvědomili a zároveň vychutnali výhodu motocyklů při jízdě v zácpě. Celá objížďka přes město měla cca 4km a v podstatě to byla souvislá řada stojících či na jedničku popojíždějících vozidel. My jsme tedy opět využili střed vozovky a celá objížďka přes město nám zabrala cca 4 minuty...hihihi. Dál už jsme to pak valili stejným způsobem jako před tím až do Slatiňan, kde nás čekala po dvou hodinách jízdy pauza vyplněná "kulturní vložkou". Šlo o prohlídku hřebčína Slatiňany, který je od roku 1992 součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Nebudu tady sáhodlouze popisovat co jsme tam viděli, protože asi všichni tušíte, že především koně a máte pravdu...hihihi.Po prohlídce jsme si volali s Kubou a domluvili jsme si sraz na benzínce u Poděbrad. V tu chvilku jsem si neuvědomil, že to máme na místo srazu něco přes 70 km, takže jsme museli opět nasadit svižnější tempo, aby tam Kuba s Helčou nečekali celou věčnost. Jeli jsme tedy přes Pardubice a Lázně Bohdaneč k hradecké dálnici a zbytek cesty do Poděbrad jsme to vzali po ní, abychom tam byli rychleji. Když jsme se sešli s Kubou a Helčou, tak už jsme měli všichni velký hlad. Původně jsem plánoval oběd v motorestauraci Q6 ve Veltrubech, ale zjistilo se, že je už dva roky zavřená. Jeli jsme tedy po staré hradecké silnici směrem na Prahu a hledali kde se najíme. Nakonec jsme zastavili v Sadské u restaurace s bowlingem. Je to poměrně pěkná a prostorná restaurace s velkou zahrádkou a minigolfem. Ceny nebyly úplně lidové a taky to dost dlouho trvalo, ale nakonec jsme se všichni dobře najedli a byli jsme spokojeni i s obsluhou.Asi po hodince jsme s nacpanými pupky nalezli na motorky, abychom se vydali na poslední úsek vyjížďky. Domů už to bylo jen cca 60 km. Za Nehvizdama jsme opět najeli na hradeckou dálnici, abychom se nejebali přes celé Počernice a potom už přejeli na dojezd liberecké dálnice a pak dál kolem Proseka na naší teplickou dálnici a domů na Vodolku. Jak už to tak na našich vyjížďkách bývá zvykem, tak jsme si posledních cca 15 km dali tzv. volnou a trochu jsme si tedy zablbli...hihihi. Tyhle koncovky jsou opravdu nezbytné k tomu, aby člověk potom slezl z motorky a tlemil se od ucha k uchu a měl přitom husí kůži po těle a jak jednou řekl Toník, hlavu plnou adrenalinu. Je to vždycky z celé vyjížďky ten nejsilnější moto zážitek a bez toho by to prostě nebylo ono. Z vyjížďky jsme přijeli v 17:20 do Klubu a šli jsme klasicky vyhodnocovat a prostě poklábosit a dát par pív či drinků. V Klubu se nás nakonec sešlo asi deset, takže to byl i hezký závěr celého dne s lehounkou oslavou Ivetiných narozenin.
