Termín: 17.7.2015

Napsal: Raduna

Účast: motorkáři plus mnoho svatebčanů

Fotogalerie: https://odolensriders.rajce.idnes.cz/2015_07_Svatba_Petr_a_Bara/

 Vždy se snažím popisovat všechny akce hned po ukončení, abych měl ještě všechno čerstvě v hlavě a na nic nezapomněl. Tentokrát akce skončila v sobotu (pro mě přesně v sobotu ve 13:00 hodin), ale k popisu jsem se dostal až v pondělí odpoledne, protože jsem byl touhle oslavou dlouho paralizován.Pro některé z nás akce začala už několik dní před samotnou svatbou, protože tentokrát bylo třeba zařídit spoustu ryze svatebních věcí. Je tady tedy třeba poděkovat Ivaně i ostatním holkám, které naplánovali i později zrealizovali dodávku studeného občerstvení a také Kolouchovi, který se jako vždy postaral výtečně o teplou kuchyni. Všem to navíc v době svatební oslavy komplikovalo tropické počasí, kdy ručička teploměru téměř atakovala čtyřicítku.Samotné přípravy svatebního placu začali už ve čtvrtek v 8:00 ráno, kdy jsme si jeli půjčit stany a sezení. Poté se vše dovezlo na hřiště a začalo se stavět. Vzhledem k tomu, že na to byl celý den, nebyl žádný stres a vše šlo docela hezky od ruky. Průser byl jenom ten strašnej pařák. Možná, že právě on byl i příčinou toho, že někteří z nás byli tak silně dehydratovaní, že museli doplňovat tekutiny až do čtyřech do rána. HihihiPáteční svatební den vypadal až na pár detailů téměř jako normální svatba. Shromáždili jsme se v 10:30 před domem Petra a Báry. Lišilo se to pouze v tom, že většina z nás nepřijela v autech ve společenském oblečení, ale na motorkákch v oblečení motorkářském, takže vlastně v civilu. Pravdou je, že někteří z nás to vzhledem k počasí ještě vyladili letními doplňky jako jsou kraťasy, sandále apod. Nakonec jsme tedy vyrazili dolů na úřad. Přesně jsem to nepočítal, ale tuším, že to mohlo být tak 12 motorek a pár aut. Celkem slušnej had. Jelo se opravdu krokem a všichni troubili a taky pokřikovali, protože helmy jsme pro tuto příležitost zcela vyjímečně odložili. Byl to hodně hezký zážitek nejen pro nás svatebčany, ale určitě i pro ostatní kteří měli to štěstí a potkali nás po cestě.Samotný obřad začal lehounce po 11:00 a to už byl takovej hic, že si ze svatební síně nepamatuju nikoho suchýho. Naštěstí to paní starostka, která Petra s Bárou oddávala moc neprodlužovala a chvilku po "ano", "ano" jsme už byli zase venku. Zde se odehrála rýžová sprška, udělalo se pár nezbytných fotek a už se zase celý motohad vydal nahoru na svatební plac na hřiště vedle Domečku. Cesta zpátky byla ještě hezčí než dolů, protože jsme si to trochu natáhli přes Dolínek, abychom se vyhnuli té nepříjemné dlažbě kolem kostela. Opět všichni troubili a bylo to velmi působivé. Za pár minut už jsme parkovali na našem betonovém plácku na hřisti, který všichni již dobře známe ze "Dní pro Vodolku".Samotná oslava probíhala celkem poklidně až do odpoledních hodin. Pak se pustila trochu hlasitěji muzika (řvalo to jak kráva) a začínalo to nabírat na obrátkách. Zpočátku si pamatuji, že jsem viděl lidi tancovat, ale po setmění už to spíš vypadalo jako okresní přebor v judu. Někdy pozdě v noci, když už padali snad úplně všichni se to vypnulo a začalo se hrát na kytaru, kterou přinesl Tomáš z Klubu. Kytary se ale chopil Pavel (Jindry soused a současný spolumotogarážník...fuj to je blbý slovo), který přišel pozdě, takže nebyl úplně "na plech" a navíc ještě uměl hrát a zpívat jako málokdo. Snad i proto nám to veselení vydrželo až do rozbřesku. Pak už ale přesně nevím jak to vlastně bylo. Vzpomínám si, že jsem pil zelenou z půlitru a proto asi už přesně nemůžu popsat sobotní dopoledne. Vím jen, že na zemi spal ženich a jeho ségra a okolo se batolilo pár nesmrtelných, jako je Tomáš, David, Předseda a možná ještě další, kteří se mezi tím probudili, nebo se vrátili. Pro mě svatba skončila lehce po poledni, kdy jsem při pojídání vábivé rolády překousl i nějaké zvíře se žihadlem a dostal jsem ho přesně do prostředka horního rtu. Pak mě Iveta odvedla a doma už jsem vypadal jako havajskej domovník. Naštěstí to v neděli splasklo. Myslím, že svatba dopadla nad očekávání dobře ve všech směrech a tuším, že byli s průběhem spokojeni i naši novomanželé. Za OR to byla letos první akce se 100% účastí a taky to podle toho vypadalo. Díky všem, kteří vydrželi až do soboty, nebo se tam v sobotu vrátili a pomohli to sbalit.