Termín: 3.7. - 5.7. 2015

Napsal: Raduna

Účast:  Radek, Iveta, Petr, Bára, Dongi, Ivana, Kuba, Helča, Jindra, Lada, Oliver, Tonda, Lenka, Zuzanka a Štěpánka, Kolouch Miluška, Artur a Kryštof 

Účast příznivci: Musso a Ria

Fotogalerie: https://odolensriders.rajce.idnes.cz/2015_07_DOLCE/

 Dnes už tradiční výlet na Dolce vznikl před pár lety jako jediná pánská akce OR bez baťůžků. Nebylo to tím, že bychom snad měli něco proti nim, ale proto, že jsme tam jezdívali většinou kolem přelomu dubna a května a na spaní pod plachtou se naši baťůžci ještě úplně necítili. Letos jsme se trochu zamysleli a udělali tři podstatné změny. Naplánovali jsme Dolce na začátek července, prodloužili pobyt na dvě noci (Tonda dokonce na tři) a místo plachty jsme si vzali stany. Bylo to hlavně proto, že se nám tam vždy moc líbilo a tak jsme si chtěli užít Dolce v plné sezóně pěkně v teple i s našema holkama a dětma. Dnes už všichni víme, že to byl dobrý nápad a pravděpodobně ho budeme každý rok opakovat.Odjez na letošní Dolce se tedy taky lišil oproti minulým ročníkům a probíhal v několika vlnách. V pátek odpoledne odjížděl autem Tonda s rodinou, kolem 15:00 odjížděli autem naše baťůžci Ivana, Iveta a Bára a na palubě měli ještě naší chlupatou Báru (neznačková fena) a kolem 16:00 odjížděl autem i Jindra s Ladou a Oliverem. Klasický odjezd motorek byl v 16:00 od garáže a účastnili jsme se ho jen já a Petr. Naštěstí se k nám na Proseku přidal Dongi a Musso s Riou (Mussův nový baťůžek veselé povahy). Jízda na Dolce probíhala celkem standardně až na to, že se nám už v Praze ztratil Petr a povedlo se nám opět spojit až 10 km před kempem. Jó a ještě se mi cestou podařilo poslat Mussa, který jel za mnou jako pávik (přívěsný vozík za motocykl), na přední kolo, když jsem trochu ostřeji přibrzdil, ale naštěstí se to obešlo zcela bez následků.Po příjezdu do kempu jsme všichni radostně vypluli z motooblečení, protože celou cestu pražilo sluníčko a to se vlastně nezměnilo až do konce pobytu. Sedli jsme k ostatním ke kiosku, začali se zvolna občerstvovat pívem, zelenou, vínem a někdo snad i jedl. Sem tam jsme se svlažili v rybníku a užívali si krásnou letní atmosféru. Večer se k nám ještě přidal Kuba s Helčou, kteří přijeli později a také na motorce. Průběh celého večera v kiosku nebudu popisovat. Za prvé si to asi dovedete představit a za druhé si to ani všechno tak nějak nepamatuju. Vím jen, že jsem pomáhal s mřížema když se zavíralo a pak taky jak jsem byl ještě půlkou těla na návštěvě u Mussa ve stanu. Už přesně nevím co jsme probírali...hihihi.Druhý den ráno jsme si vychutnali tradiční a oblíbenou snídani a pak si každý po svém užili krásný letní den. Někdo jel na výlet, někdo se koupal, někdo byl zase v kiosku atd. Prima bylo, že odpoledne se přiřítili i Kolouch s Miluškou a dětma, aby doplnili naše řady. Večer u kiosku už nebyl zdaleka tak bouřlivý jako o den dříve, nicméně jsme příjemně poseděli a popovídali si. No a den odjezdu probíhal celkem tradičně. Po snídani ještě lehká koupel v rybníku, doplnění tekutin u kiosku (voda) a rozloučení. Odjíždělo se stejně jak se přijelo, jen s tím rozdílem, že Bára nejela v autě s holkama, ale zvolila si jízdu s Petrem na motorce. Tonda a Kolouch s rodinami zůstali v kempu až do pondělí. Zpáteční cesta na motorkách proběhla klidně a pěkně jsme se svezli. Den jsme si ještě zpříjemnili obědem v Jičíně, kde znal Musso jakousi restauraci se zahrádkou. Na jídlo jsme čekali opravdu dlouho, ale nakonec jsme byli velmi spokojeni, protože to bylo moc dobré. Musso se od nás odpojil krátce po příjezdu na dálnici a Dongi v Praze. Na Vodolku jsme tedy dojížděli opět ve dvou motorkách, já a Petr s Bárou. Cestu nám ještě těsně před cílem zpestřil krásný a vydatný deštík, který nás přepadl při nájezdu na teplickou dálnici. Museli jsme tedy trochu ubrat, ale po těch parných dnech to bylo docela příjemné osvěžení. Nakonec to vydrželo někam kousek za Klíčany a na Vodolce už bylo zase sucho a horko.Myslím, že letošní ročník v kempu Dolce byl přelomový. Rád bych na příští roky plánoval Dolce v podobném termínu, protože jsme si je letos užili úplně jinak než obvykle a nebojím se říci, že lépe. Tím, že jsme pobyt o den prodloužili se už dá mluvit v uvozovkách o malé dovolené a všichni určitě máme z tohoto krásného místa i víc zážitků. Už se moc těším na příští ročník.